Věšák na kabáty s lavicí

Předmětem realizace měl být předsíňový nástěnný věšák a skříňka na boty a sezení. Na začátku vypadal pán celkem nadšeně a zdálo se, že ho zakázka i baví. Problém nastal, když se ukázalo, že si špatně přečetl zadávací projekt. Ten byl dost detailně zpracovaný a člověk by řekl, že nedával možnost se od něj odchýlit (viz foto). Pán ale z vlastníiniciativy zaoblil hranoly věšáku na poloměr spodní desky na sezení a udělal spodní skříňku o několik centimetrů menší tak, že by se do ní nevešly ani dětské bačkory. Hranoly a skoro celý věšák (až na jeden zapomenutý háček) předělal a dodal. Dohoda byla, že následně rozšíří desku na sezení a dodá i spodní skříňku. V tomto okamžiku začal pan Hlůže ”hrdinně” měsíc nezvedat telefon, a když se mi podařilo mu jednou (asi omylem) dovolat, tak mi po chvíli mlčení a hry na “haló, haló, slyšíme se?” řekl, že se neodváží skříňku dodělat, protože si není jistý konstrukcí, což mohl říct rovnou na začátku a ušetřili bychom si oba soudní řízení. Od řemeslníka v tomto věku bych čekal přece jen trochu více schopnosti dotahovat věci do konce a dodržovat dohody.

Jako hlavní příčinu vzniklých problémů však považuji neschopnost pána komunikovat a poslouchat, co mu říkáte. Když by totiž na chvíli přestal poslouchat sám sebe, tak by třeba slyšel co mu říkám a pak mi netvrdil, že jsme se dohodli jinak. Takže pokud máte nějaké staré křesílko a chcete si ho nechat u něj očalounit, tak si dejte pozor, protože vám pán bude rozumět asi jako manžel u fotbalu a křeslo nejspíš bude mít ve výsledků úplně jiný potah, než jste po něm chtěli, a on vám bude tvrdit, že vás neslyšel.Více...