Statický Statický posudek - vliv odbourání části domu

Posudek vliv odbourání domu na celkovou stabilitu a únosnost domu ,spor se sousedem.
Výsek z výpočtu.
B) P O S U D E K
Statický systém a nosné konstrukce domu.
Podélný systém , tři nosné stěny (krajní a střední) jsou podélně a na ně příčně uložené dřevěné trámy nad přízemím domu.Příčná stabilita je zajištěna krajními štítovými zdmi tl.30 cm a střední zdí umístěnoumimostředně ca 1 m od těžiště vůči ose domu v příčném směru. Krajní stěna a střední stěna jsou původní ,dle údaje majitele smíšené zdivo ,CDM nebo tvárnice ,stavěné svépomocí. Podélné stěny původní části v jižní části domu jsou dtto stejného materiálu tl.od 20 cm do 30 cm. V přízemí je stěna pouze 20 cm (s omítkou) a v patře 30 cm. Zděný pilíř v přízemí ,rozm 90 x 40 cm byl dle prohlídky odbourán ,dtto jak výše zmíněno střední příčka byla částečně zbourána. Nosné stěny severní části domu jsou tl.30 cm ,materiál cihelné stěny nebo i smíšené zdivo .Příčné stěny zajišťující stability celého objektu jsou propojeny s jižní částí .Tl..stěn je dtto 30 cm.
Stropy severní části domu jsou jednak trámové dřevěné s podbitím prkny a omítkou na rákos, jak bylo obvyklé ve 30-tých letech minulého století a nad místnostmi č.1.02-1.06 podle údaje majitele nahrazeny při opravě tzv.“košickým plechem“ s dobetonávkou a sítí .
Stropy nad přízemím jižní části jsou dřevěné umístěné příčně objektu a v místě podél schodiště přerušené s podepřením na dřevěném průvlaku 140/220 a sloupku z oceli 100/100/3 nebo ze dřeva 180/180 dle projektu. Podélná stěna je přerušena v přistavěné části na celou výšku přízemí schodištěm v délce ca 3,60 m.
Sklon střechy je 30 st. ,krytina břidlice na prknech tl.min.24 mm ,laťování,(latě,kontralatě) ,pojistná a parozábrana ,tepelná izolace ,OSB desky ,podhled SDK.
Krovy v původní části domu jsou klasické dle údaje majitele klasické s jednoduchým hambálkem , v době prohlídky nepřístupné . Nad obývacím pokojem v patře je proveden typický hambálkový krov s kleštinami 2 x 60/180 mm doplněný podélnými vaznicemi 200/300 mm na světlost 7,38 m uložené na štítovou zeď a střední příčnou zeď.
Základy objektu.
Sonda podél základů nebyla prováděna .Podle mé zkušenosti většina základů staveb pocházejících z 30-tých let minulého století a bohužel i pozdějších mívá hloubku pouze 80 cm nebo v řadě případů menší což je nedostačující zvláště při založení na jílovitých zeminách, kde podle zatřídění F1-F8 je předepsaná hloubka až 1,60 m (pro F7,F8). V projektu jsou základy domu bez kót. Pro podrobnější statický posudek založení by bylo nutné zajistit geologický průzkum na základě vrtaných sond nejméně 2 m pod úroveň terénu.
Základy jsou plošné se šířkou podle tl.zdí ,odhaduji max.40 -50 cm (vyjimečně).
Obvyklé zatížení základů u běžných rodinných domů je ca do 100 kN/m a kontaktní napětí v základové spáře se pohybuje od 150 do 200 kPa.

Riziková místa domu.
1) Oslabená podélná zeď mezi severní a jižní částí domu tl.200 mm vč.omítky.
2) Zděné pilíře mezi severní a jižní částí domu,původní zdivo pilíře oslabené sekáním pro rozvaděč v m.č.1.01 a pilíř v rohu na západní straně domu. Oba pilíře jsou zatíženy průvlakem na světlost 5,78 m zatíženým jednak stropem od severní strany domu a hlavně od stropu m.č.1.13 ,zdiva severní část domu a střecha. Zeď tl. 20 cm (s omítkou) na zatížení od stropů a horní části domu se střechou nevyhoví statický a proto musí být zatížení přeneseno průvlakem.Dalším rizikem je výztuž ,její uspořádání a velikost průvlaku,kvalita betonu atd. Obávám se také jeho narušení v případě bourání.
3) Ztužení domu v příčném směru.
Vodorovným silám od větru a hambálkového krovu odolávají příčné ztužující stěny jak jižní ,tak severní částí ,kterou je dům částečně také chráněn proti účinkům větru.
Nejvíce zatížená je střední zeď z původního zdiva nejisté kvality přerušená dveřním otvorem mezi m.č.1.09 a 1.11 oslabená v m.č.1.01 sekáním pro rozvaděč k níž jsou pouze přizděny části podélných stěn bez provázání jak je obvyklé.
Stabilitě objektu přispívají také příčné boční stěny severní části objektu který také chrání objekt jižní části od sání větru.
4) Základ pod pilíři mezi severní a jižní částí objektu.
Základ je zatížen osovou silou z přiloženého výpočtu Nd = min.3,05 x 91 kN/m = 278 kN.
Potřebná plocha základu při Rd = 200 kPa je Amin =278 x 1,10/200 = 1,53 m2.
Pro tuto plochu je nutná patka min.1,24 x 1,24 m kterou zde ale nepředpokládám.
Při podélném pasu šířky 0,50 m (více nepředpokládám) by musel mít pas délku 3,00 a být vyztužen ocelí ale na toto zatížení by již nebyl možné roznášení ,pouze pokud by bylo uvažováno roznášení pod příčný pas přitížený zatížením od větru a vod.sil od krovu se kterými v tomto zjednodušeném výpočtu neuvažuji.
Zvýšení zatížení základu krátkodobou složkou od větru a dlouhodobě působící od krovu
(vodorovná síla při sklonu je dle výpočtu ca 18 kN/1 hambálek ),uvažováno pružné uložení na vaznicích, které překračují přípustný průhyb 1/300 rozpětí. Vodorovná síla se přenáší z důvodu chybějícího propojení lehkého dřevěného stropu nad 1 NP přístavby jižní části a chybějícího nad 2NP.Více...